OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2023

Krásný slunečný den :)

Taky máte hned lepší náladu, když je na nebi azuro a sluníčko svítí? Jasně, je pěkná zima, ale to sluníčko mě prostě nabíjí. Jak je celý den šedivo, tak jsem marná a sotva se hýbu, energie žádná :))

Dnes bych se chtěla trošku ohlédnout za loňským rokem. Někdy mám chuť absolutně negativně hodnotit uplynulé období, tak se podíváme, jak loni tedy doopravdy bylo, jestli převažovaly pozitivní nebo negativní momenty.

Začátek roku 2023 fakt nebyl pozitivní. V práci nám rozhodili směny a tudíž jsem přišla o kolegyňku, na kterou jsem byla už zvyklá. No, samozřejmě si člověk zvykl i na další kolegyni, ale brzy jsem přišla i o ni, protože jí neprodloužili smlouvu a já zůstala na směně pouze s vedoucí, což nebylo úplně dobré. Ne že by byla špatná nebo nějak nepříjemná, ale většinu času trávila vzadu v kanclu pod záminkou administrativní činnosti, i když jsme všichni věděli, že tam sedí převážně na mobilu u soukromých záležitostí. A já byla na prodejně věčně sama. Navíc byl na nás již několik měsíců vytvářený tlak, co se týkalo doplňkového prodeje a jednopoložkového prodeje a mně to bylo čím dál víc nepříjemné. Sama nemám ráda, když mi někdo něco vnucuje a prostě mi to bylo čím dál víc proti srsti. A tak musím říct, že když ani mně posléze neprodloužili smlouvu, přestože jsem přišla o zdroj příjmů, ulevilo se mi.

Doma jsme se dohodli, že si práci budu hledat až po létě po dovolené. Manžel se totiž chystal na závody 1000 miles Adventure. Jelikož šlo o cca 1600 kilometrů dlouhou trasu na kole v terénu, bylo nám jasné, že bude pryč celkem dlouho a tak jsme si říkali, že alespoň nebudeme muset řešit hlídání pejska. No a po závodech jsme jeli na dovolenou. To by prozatím asi stačilo k zaměstnání, posuneme se dál.

Také na začátku roku jsem, konkrétně v únoru, chytla svůj třetí covid. Takže už prvním covidem poškozené plíce zas dostaly trochu zabrat. Měsíc jsem byla nemocná a poté jsem měla velké problémy vydržet 12 hodin v práci na nohou. Nějak se mi ten zpropadený virák vrazil do kloubů.

Celkově začátek loňského roku byl dost zlomový. Dcerka se nám z pronájmu tady v Přelouči odstěhovala do Prahy. Obrečela jsem to, protože jsem se zpočátku bála, že se málo uvidíme, že se jí nebude chtít jezdit domů, ale vůbec to tak nebylo. Člověk se prostě kolikrát bojí dopředu a nakonec se vše vyvíjí úplně jinak :)

Hodně jsme loni výletovali, a to bylo opravdu moc pozitivní a měla jsem z toho radost :) Chystám se vám sem někdy na jaře začít házet tipy na výlety. Navštívili jsme Prachovské skály, o nich jsem vám už článek na blog dávala. Projeli jsme spoustu památek, například v okolí zámek v Častolovicích, v Nových Hradech, na dovolené potom zámek Blatná, zámek Bechyni, hrad Zvíkov. Byli jsme na prodlouženém víkendu na Děčínsku, na dva dny jsem vyrazila s kamarádkou, se kterou jsem se během loňska poznala, do Olomouce a na dva dny za další kamarádkou do Lovosic. Dovolenou jsme strávili v okolí Bechyně, tudíž jsme navštívili například i Tábor nebo Písek. Za minulý rok jsem dokonce objela pět zoologických zahrad, Dvůr Králové, Jihlavu, Liberec, Tábor a Olomouc. Zajeli jsme se podívat do Kutné Hory, do Poděbrad, do Nymburka, na Kuks, několikrát jsem byla v Praze, na naší oblíbené Seči, Lichnici a na spoustě dalších místech. Navštívili jsme i nějaké akce v našem okolí, třeba Pernštýnskou noc nebo Podzimní slavnosti v Pardubicích. Užili jsme si spoustu túr a procházek v přírodě. Přestože manžel už na podzim marodil, s vycházkami se to krásně stíhalo. 

Výletili jsme díky krásnému počasí vlastně do pozdního podzimu. Mezitím jsem už hledala práci, ale bezúspěšně. Začala jsem i přemýšlet, jak to bude s mamkou, až půjdu do práce. Není na tom totiž zdravotně vůbec dobře. Mezitím se manžel dozvěděl, že těsně před vánoci půjde na operaci s pravým ramenem. Tak jsem začala stresovat, jak to budu všechno zvládat, nová práce, mamka, rodina, vánoce. No a do toho podzim, dušičky, taťka by měl v listopadu narozeniny, takže to na mě všechno padalo a nabalovalo se, až jsem zase začala trpět úzkostmi a vrátily se mi panické ataky. Potom se ještě přidal nález na mamografu, který řeším dosud, v únoru mě čeká další kontrola na mamologii. Takže jsem se rozhodla, že byť už bez podpory z úřadu práce, zůstanu ještě přes vánoce doma a vrhnu se na hledání práce v lednu. Teď se v tom trochu motám, protože vůbec nevím, co hledat. Nechci se vracet do obchodu, ale na jednu stranu mi vyhovovaly dvanáctky kvůli mamce, že jsem měla víc volna. Jenže teď už ty dvanáctky asi neustojím. A ve většině obchodů se na prodejně sedět nesmí, ani když je třeba klid a prodejna bez zákazníků. A pracovat někde na osmičky a s dojížděním, to je vlastně celý den úplně zabitý. Takže vůbec nevím, co hledat, co budu dělat, co chci dělat. Ale ono se to nějak vykrystalizuje, bude muset.

Během loňského roku jsem taky přečetla cca 31 knih. Je to na můj vkus málo, mohla jsem číst víc v době, kdy už jsem nechodila do práce, ale přiznám se, že hodně prokrastinuju na instagramu. Strašně mě baví prohlížet si profily o bydlení, a to si řeknete, jen chvilku a šup, jsou z toho dvě hodiny.

Uzavřela jsem v létě psaní na knižní blog a píšu knižní dojmy už pouze na instagram, kde je odezva přece jen větší než na blogu. Takže pokud rádi čtete, můžete moje knižní tipy najít zde. A nejen knižní tipy. Pravda, dřív to byl primárně knižní instagram, ale teď už tam jsou knihy spíš tak nějak doplňkově. A nějaké tipy vám určitě hodím i sem do takových těch povídacích článků. Naopak jsem na podzim obnovila tento blog, za což jsem ráda, je to vlastně takový můj trošku zážitkový a životní deníček.

V listopadu jsem si znovu a opět uvědomila, jak moc miluju tu naši lásku chlupatou a ušatou. Museli jsme s ní vyjet na pohotovost, protože dostala silný průjem, pokračovalo to zvracením a po čtyřiadvaceti hodinách od prvních příznaků, po probdělé noci plné strachu, jsme už seděli ve veterinární ordinaci. Naštěstí vše dobře dopadlo, krevní testy i ultrazvuk bříška dopadl dobře, Keysi dostala injekce proti zvracení, léky na průjem, antibiotika, probiotika a vše rychle zabralo. Ovšem ten obrovský strach o ni už si budu navždy pamatovat.

Loni jsem měla také jedno takové asi tříměsíční období, kdy jsem se rozhodla, že shodím nějaké to kilčo. Od května do července jsem se tedy dala na rychlochůzi, několikrát týdně jsem si zachodila cca 5km svižným tempem, abych si opravdu vytáhla tepovku a zapotila se. Přes měsíc jsem si i počítala kalorie v kalorických tabulkách. To mi ovšem nedělalo dobře psychicky, i když se člověk o jídle hodně naučil. Ale nedokázala jsem tou dobou snad myslet na nic jiného a hodně mě to stresovalo. Zhubla jsem asi necelých 5kg, což bylo fajn, taky jsem si tou rychlochůzí zlepšila trochu fyzičku a při túrách v přírodě se mi lépe dýchalo, byť teda výsledky na plicním lepší nebyly, subjektivně já se líp cítila. Jenže s velkými vedry a dovolenou jsem s rychlochůzí skončila a totéž s počítáním kalorií, takže kila mám nyní zpět nahoře a další asi 1,5kg k tomu. Chystám se do toho zase opřít, protože takhle to nemůže zůstat, tělo by mi nepoděkovalo. Chce to postupně nastolit nějakou disciplínu.

V uplynulém roce jsem poprvé vyzkoušela nakoupit na Sheinu a na Temu. Trochu toho teď lituju, protože je to docela mor a já nechci nakupovat blbosti, které by mi tu potom jen ležely. Ale je těžké odolávat :)) Určitě pár tipů na produkty, které mě opravdu oslovily, a s nimiž jsem spokojená, vám sem časem také nasdílím.

Takže takový byl zhruba můj loňský rok. Řekla bych, že pozitivní období určitě převažovaly nad těmi negativními, takže ve finále bych mohla být spokojená. 

Jaký byl váš uplynulý rok? Doufám, že také více více pozitivně naladěný. Určitě mi napište do komentářů, budu ráda :)

Mějte se krásně a užívejte si slunečné dny, které by nás teď chvíli měly čekat.

Šárka ♥