Krásný den, moje milé :)
Dnes tady mám opět recenzi na knihu od české autorky. Jde o debut Dominiky Dvorožňák Struny naděje. Je to tedy prvotina autorky, což byste podle stylu psaní rozhodně netipovali. Co se žánru týče, je kniha primárně řazena mezi romány pro ženy. Ovšem romantická linka, která nás příběhem provází, není tím hlavním tématem.
Krásný pátek všem :)
Přestože mám rozepsáno kosmetické spotřebováno, pustila jsem se teď ještě pro odreagování od popisků kosmetických produktů do shrnutí měsíce května, a publikuji ho dřív. Jdeme na to.
První květnový víkend jsme měli na návštěvě dceru s vnučkou. Udělaly jsme si ve třech výlet do Slatiňan na koníčky a do zámeckého parku.
Krásný den, moji milí :)
Po osmi měsících jsem se díky akci Literární terapie vrátila ke čtení. Moje druhé setkání příští týden se totiž bude týkat knih, které jsme dostali v mystery boxu, jenž byl součástí vstupného. A přestože nejde úplně o můj žánr, je to docela výstup z mé komfortní zóny, rozhodla jsem se, že alespoň jednu knihu z těch dvou obdržených přečtu. To se povedlo a dnes se pustím i do té druhé a budu se snažit z ní do pondělí přečíst co nejvíc. Třeba ji zvládnu úplně celou, kdo ví. Tu dnešní jsem dala za čtyři večery. A věřím, že už teď ve četbě budu zase pokračovat a mám z toho velkou radost.
Krásný den vám všem po dlouhé době, moje milé :)
Nečekala jsem, že budu mlčet tři měsíce, ale prostě se to stalo. Nebudu to okecávat, někdy prostě člověk míní a život mění. Vaše blogy jsem si pročítala, většinou nárazově, jak jste viděli podle komentářů, a v tu chvíli jsem měla chuť taky něco sepsat, ale jak jsem sedla k počítači, najednou to nešlo, neměla jsem na to energii, náladu. A tak jsem to nelámala přes koleno, protože byste stejně určitě poznali, že je to psané na sílu.
