PÁR STŘÍPKŮ OD NÁS, STALA JSEM SE BABIČKOU, SKOK ZA KULTUROU

Krásný nový týden vám všem :)

Jaro už máme v plném proudu, i když teď poslední tři dny to teda aspoň u nás jarně moc nevypadá. Dnes osm stupňů, zamračeno, pořádný fičák i déšť.

Také se nám pomalinku blíží velikonoce, už doma velikonočně dekorujete? Já se přiznám, že jak mám ráda na podzim dýně a výzdobu na vánoce, tak tu velikonoční nemusím mít doma příliš dlouho, takže ještě nezdobím. Myslím, že až tak příští týden. Ani se nepoohlížím po velikonočních dekoracích, protože loni jsem si toho nakoupila dost. Celkově teď vůbec nechodím po obchodech, protože jsem přišla na to, že mi ty věci dělají nejvíc dobře při té jejich koupi, ale doma nějak to nadšení opadne. Tak jsem se rozhodla, že nebudu shromažďovat. Neříkám, že si nikdy nic nekoupím, ale letos je toho opravdu minimální množství, proto jsem ještě ani nesepisovala nákupní článek.

Mám tady pár snímků od nás z obýváku, kde máme tak nějak celoroční neutrální výzdobu. I když s velikonoční výzdobou asi schovám domečky a výzdoba bude střídmější, abych se na ně mohla potom těšit, až je s podzimem vytáhnu. Stejně přes léto v nich svíčky nepálím.

V březnu se také stala jedna nádherná a zásadní událost. S manželem jsme se stali prarodiči. Joooo, jsem babička ♥♥♥ Naše malá Evelyn se narodila o týden dřív 25. 3. 2025 po třicetihodinovém porodu. Dala tedy mamince pořádně zabrat, asi se potřebovala na ten příchod na svět pořádně vyparádit. Musím se přiznat k jedné věci, nečekala jsem, že mě porod dcery tak psychicky rozbije. Měla jsem o ni hrozný strach a čím déle rodila, tím větší strach jsem měla i o malou, aby se něco nestalo. Hlavně během těch hodin, kdy jsme neměli zprávy. Naštěstí dcera většinu porodu strávila doma v přítomnosti partnera a později i duly, která monitorovala ozvy miminka a fyzicky i psychicky dceru podporovala. Ono to domácí prostředí dělá hodně. Asi čtyři hodiny před příchodem maličké na svět se přemístili všichni do porodnice na Bulovku, kde se k nim přidala porodní asistentka. Takže věřím, že byť to byl náročný porod, nakonec proběhlo všechno v pořádku a dcera na něj bude ráda a s láskou vzpomínat. Z maličké jsme všichni absolutně unešení a vznášíme se na obláčku euforie. Je to prostě překrásný pocit. Hlavně bylo úžasné ji druhý den po porodu vidět a držet v náručí. Evelynka je tak sladká. Začala mi nová etapa života... babičkovská ♥ Juchůůů...

A na konec dnešního článku tady mám jeden tip na divadelní představení. Byly jsme s kamarádkami na komedii NIKDO NEJSME NORMÁLNÍ.

Roger nesplnil přání svých rodičů a nestal se doktorem. Místo studia se tajně věnuje jiné profesi. Obává se dne, kdy jeho matka Gloria vkročí do jeho pomyslné ordinace a zjistí pravdu. Osudný den je tady. Matčin nečekaný příjezd vyvolá řadu groteskních situací. Roger musí se svými přáteli Glorii přesvědčit, že je opravdu doktor. Zdá se, že se mu to podaří. Ordinací procházejí originální pacienti, které Roger léčí originálními metodami. Všechno směřuje do velkolepého vítězného finále. Ale závěr téhle třeskuté komedie zasadí Rogersovi i všem divákům dokonalé K.O.

Prvních asi deset, patnáct minut jsme byly trošku na rozpacích, ale potom se to rozjelo a bylo to skvělé, nasmály jsme se. Jarka Stránská byla vynikající jako matka Gloria, za mě TOP ze všech. Ale i Petr Batěk, Jaroslav Sypal, Eva Hráská a další byli skvělí. Seděly jsme v první řadě, což bylo taky obrovské plus. Takže za mě určitě ano, pokud se chcete pobavit, nenechte si představení ujít.

Mějte se všichni moc krásně a napište mi, jestli už velikonočně ladíte, anebo mi můžete dát nějaký tip na kulturu. Já byla teď v poslední době ještě dvakrát v kině, takže brzy bude filmový článek.

Zdravím vás srdečně a užívejte si jara.

Šárka ♥