U nás to momentálně vypadá takto...

... a v původním bytě pro změnu zase jako ve skladišti ☻

Krásný den vám všem přeji :)

Letos se mi konečně splnil sen o vlastním bydlení. Ano, v mých dvaačtyřiceti letech jsme se konečně pomocí hypotéky dopracovali k vlastnímu bytečku. Ale tak lépe později než nikdy, že? Několik let nám v tom bránila moje bezútěšná situace s prací a také to nejspíš muselo opravdu úplně uzrát. Navíc už nám bylo jasné, že vzhledem k věku máme poslední šanci, co se hypotéky týká, a to byl hodně silný alarm. Vyřízení hypotéky trvalo hezkých pár měsíců, protože se v létě všude vybíraly dovolené, takže se nám to malinko zdržovalo. Ale dočkali jsme se a v polovině října jsme obdrželi klíče. Takže se teď tak trochu předělává a hlavně maluje a natírá. Předělávek moc není, byt jsme převzali ve skvělém stavu s předělaným jádrem, takže sice neříkám, že bych si neuměla představit jinou koupelnu či kuchyň, ale v naší momentální finanční situaci si už nemůžeme vyskakovat, takže třeba jednou dojde na změnu, ale teď určitě ne. Ale nevadí mi to, protože kuchyňská linka je téměř nová, to samé koupelna. Takže jsem spokojená. Větší předělávky v podstatě čekají jenom předsíň.

Ovšem dospěla jsem teď během několika dní k jednomu závěru a sice, že jsem asi opravdu nešikovná. Asi se vážně humanitní založení moc nesnoubí s praktičností a technickou stránkou, no občas se musím vážně smát, když se k něčemu postavím. A manžel asi kvete, protože on je můj pravý opak. Ale tak nemůžeme všichni umět vše, že ano ☻ Ale když jsem si v neděli nevšimla, že zavírám plechovku s barvou víčkem od jiné a ruku jsem si tím pádem ponořila po zápěstí do bílého Eternalu, měla jsem chuť s tím mrštit o zeď ☻ Takže teď myslím na vás všechny šikovné, zručné a kreativní duše, jak vám by to šlo krásně od ruky, ale já se s tím budu muset malinko poprat. Ale co, já se nedám. Víte jakou jsem měla radost, když jsem válečkem natírala dveře, jak to krásně vypadá? Asi ze mě máte srandu, ale mě to vážně potěšilo ☻

Minulý týden v Pardubicích otvírali novou pobočku Möbelixu, takže jsme se tam o víkendu zajeli podívat. No to víte, okamžitě bych vyměnila všechno zařízení, kdyby to šlo. Ale musím se držet při zemi. Objednali jsme tedy prozatím obývákovou sestavu, tak se už moc těším, až bude skladem.

Dcery pokoj - to co vypadá jako lehce fialkové je bílé, foťák si zas malinko dělal, co chtěl :)

Jediné co mě teď docela stresuje, je to, že vánoce jsou už opravdu za dveřmi a já vůbec netuším, zda se do nich stihneme vyhrabat z krabic, zda mezi vybalováním a chozením do práce stihnu i upéct cukroví a takové podobné myšlenky mě otravují. Vždycky si pak řeknu, že to nějak dopadne, ale za dva dny zas přemýšlím a teoreticky plánuju. Ale ono to stejně nakonec nějak dopadne a bez plánů. A nervování mi nepomůže. Ale poručte si, že :) Navíc ještě kromě knih nemáme pobaleno vůbec nic, jen všude vidím chaos a binec. No, snad mě do vánoc ze všeho neklepne pepka, nepřijdu o zdravý rozum a nějak to dopadne a svátky si užijeme v klidu.

Mějte se krásně...

Vaše Šárka ♥