Já se snad rozpadám...

... Nebo alespoň mě jímá podobný pocit.

Krásnou sobotu vám všem :)

Letos mi ty virózy dávají vážně zabrat. Už potřetí se plácám v rýmě, kašli a podobných chuťovkách, které bych si tedy raději odpustila. Samozřejmě není čas nic pořádně vyležet, to by mě musely skolit horečky a upoutat k posteli. Takže věčně u sebe tahám Paralen, Strepsilky a další lékárenské poklady. A musím říct, že mě to dost štve. Dřív jsem maximálně jednou za zimu zasmrkala, ale letos si to tedy vybírám.

A aby toho nebylo málo, dnes ráno jsem měla už opravdu pocit, že se začínám rozpadat. Od toho i název článku. Vzpomněla jsem si totiž na kamarádku, která je skoro o deset let starší a když mně bylo kolem třicítky a na něco jsem si stěžovala, s oblibou říkávala: „Počkej po čtyřicítce, to se teprve začneš rozpadat.“ Pár let jsme se tomu smály, ale po té čtyřicítce si na to vážně někdy vzpomenu. A konkrétně dnes ráno, když jsem myslela, že se nehnu a ani neodjedu do práce. Párkrát za rok se mi totiž stane, že mě vzbudí bolest ramene. Vždycky tomu říkám, že mě snad někdo škrábe až na kosti. No ale dnes to byl tedy masakr. Fakt jsem myslela, že zdechnu... Doslova. Taková bolest. Mast jsem doma neměla, dala jsem ji nedávno synovi, takže jsem o půl šesté ráno loupla dva čtyřstovkové Brufeny a čekala, jestli to zabere. A přiznám se, že jsem normálně brečela... Nahlas. To se mi hodně dlouho nestalo. Vždyť já nemohla jít ani na záchod, protože jsem nemohla použít ruku ☻ Teď už se směju, i když to rameno pořád dost cítím, ale ráno mi teda do smíchu nebylo. Vážně jsem začala uvažovat, že bych se snad měla objednat k ortopedovi. Já, která jde k doktorovi s odporem a když už není zbytí. No, ještě uvidím.  Ale poločas rozpadu asi nastal ☻

Ještě se vrátím k těm virozám. Uvažuju, že bych té imunitě měla asi vážně nějak pomoct. Sice moc neholduji potravinovým doplňkům a většinou je nevydržím pravidelně brát, ale teď už si opravdu myslím, že by to něco chtělo. Před lety, když jsem prodělala černý kašel, měla jsem imunitu po všech těch antibiotikách, které jsem spolykala, totálně nulovou. Někdo zakašlal a já měla za dva dny horečky a přišla jsem o hlas. Tenkrát mi hodně pomohl Wobenzym. Sice jsem zpočátku ani žádný extra pocit neměla, že by to úplně fungovalo na to, jak drahá ta kůra byla. Ale když jsem se na to potom podívala zpětně, finanční investice se vážně vyplatila, dlouho potom jsem nebyla vůbec nemocná. Jenže teď se mi tolik investovat upřímně nechce. Kdysi jsem také zkoušela tablety s hlívou, které nakonec putovaly k dceři a několik let je vždy od podzimu do jara užívala a pomáhaly. Jenže mně nedělaly dobře na žaludek. 

Preparátů je na trhu spoustu, ale co vážně zabere? Máte zkušenosti? Kupujete si něco osvědčeného pravidelně? Napište mi do komentářů, budu za vaše tipy moc ráda. Zatím ještě zůstanu u zázvoru s cirónem, ale co nejdřív bych chtěla opravdu něco přidat.

Mějte se krásně a ať se vám ty zlotřilé viry vyhýbají obloukem.

Vaše Šárka ♥

(zdroj obrázků: Pixabay)