MILOVNÍK ZIMY NEJSEM, ALE ZASNĚŽENÁ KRAJINA MÁ SVOJE KOUZLO

Krásný večer vám všem :)

Taky máte pocit, že je po zimě a budeme se těšit na jaro? Alespoň počasí tomu teď rozhodně napovídá. Já tedy pro vás mám pár zasněžených snímečků. Je to vlastně to jediné zimní, zasněžené, co se mi povedlo nafotit. Pojďme se tedy podívat.

Během prvního lednového víkendu jsme si vyjeli na Sečskou přehradu a na zříceninu Lichnice. Je to oblast trošku výš položená než naše bydliště a mělo tam chumelit. Ono tedy trochu nasněžilo tu neděli nakonec i u nás, ale po pár hodinách bylo po všem. Takže jsme se jeli na sníh podívat jinam.

Na náměstí v Seči stál ještě vánoční stromeček. A v té chumelenici vypadal krásně. Člověk by si dal hned vánoce.

Potom jsme sešli dolů k vodě, která byla tak napůl zamrzlá. Přehrada je už dopuštěná. Fičelo, chumelilo, zima byla, ale bylo to boží :) A to fakt nejsem milovník zimy. Já mám ráda sníh a mráz a tu chvíli, kdy je čerstvě nasněženo a vše je čistě bílé. Ale jak dlouho to vydrží? Pár hodin, než se posolí chodníky a pejsci nám počůrají zasněžené trávníky. A pak je už jen nepříjemná čvachtanice.

Tato březová fotka se mi strašně líbí ♥

Na zpáteční cestě jsme se zastavili na zřícenině Lichnici. Tam jsme to jen proběhli, nikde ani noha. I na Seči jsme potkali jen asi dva pejskaře. Pravda, počasí nebylo vlídné a hlavně byla neděle kolem poledne, takže všichni seděli doma u teplého oběda.

Nelíbí se mi ta kovová vyhlídka. Chápu, že to asi nešlo udělat jinak, ale prostě to zříceninu hyzdí, nemůžu si pomoct.

Posledních pár zasněžených snímků vzniklo o víkendu asi před čtrnácti dny. S kamarádkou jsme šly v sobotu k večeru posedět k něčemu dobrému a potom do kina. Když jsme vyšly z hospůdky, venku už byla metelice, že jsme se nestačily divit. No a po kině za necelé dvě hodiny chumelilo pořád a vypadalo to krásně.

Kejsinka řádila, když jsme šly venčit před spaním. Sníh miluje, když jím může lítat, brodit se. A jak je mrňavá, měla sníh pomalu po krk :)) Videa vkládat nebudu, vůbec nevím, kde mám kabel od počítače na propojení. Možná bych to mohla vložit přes mobil v úpravách, ale nechci pokoušet osud, abych si pak nerozhodila celý článek. A fotit nemělo smysl, vždy vznikla jen černobílá čmouha :))

V pondělí vysvitlo i sluníčko, tak to bylo všechno moc hezké. I u nás za bytovkami u pole to vypadalo nádherně. Vodní plocha je tam už hezkou řádku měsíců. Dřív vznikala většinou po větších deštích a stíhala vyschnout, ale po povodních v září už nevyschla. Po večerech tam slýchám kvákat kačeny.

Myslela jsem, že si zajdu i k Labi, ale jak už všude po chodnících a silnicích byly čvachtanice, tak se mi vůbec nechtělo. Nafotila jsem si tedy kousek od sídliště na rybníčku zdejší zvěřinec.... Spíše ptačinec :)) Labutě a kachny... Odtud přelítávají na to pole za bytovkami. Určitě ne všechny, ale pár jich tam večer bývá. Během dne je neslyším.

Toliko k mé zimě ve fotografii. Víc už toho asi letos nepořídím. Tedy určitě ne teď do konce února. Tuším už to jaro a na hory se nechystám. Takže až zase třeba v prosinci. Pokud se nějaký sníh objeví. Myslím, že v našich podmínkách už to bude se zimou slabé. Ale mně to asi ani nevadí.

Teď už se těším na jaro, chci si pokoupit první tulipány do vázy a hyacinty. 

Jak jste na tom vy se zimou? Milujete nebo přetrpíte? A těšíte se na jaro? Kdo už má tulipánky ve váze?

Mějte se nádherně :)

Šárka ♥