TIPY NA VÝLETY #9 DOVOLENÁ 2025 – NÁRODNÍ PAMÁTNÍK ODPOSLECHU, PELHŘIMOV, TŘEBOŇ

Krásný den vám všem přeji :)

Dovolená je za mnou, já jsem si pomalu stihla přečíst nové články na většině mých oblíbených blozích a nastal čas se taky pověnovat blogu svému. Na dovolené jsme byli v jižních Čechách. Máme to tam rádi, je tam mnoho míst na výlety a spoustu jsme jich ještě ani neprojezdili. Tak jsme se tam zase po letech vrátili, ale určitě jsme tam nebyli naposledy. Bydleli jsme asi deset kilometrů od Třeboně v menším rodinném domku / chalupě. Takže pohodička, klídek, zahrádka, nádhera. Pejsek byl spokojený, my všichni jsme byli spokojeni.

Dovolenou jsme začali v sobotu. Cestou jsme si ještě udělali malý výlet. Kdo zná pohádku Princezna zakletá v čase, jistě si vybaví Zlatý voči, Bretschneiderovo ucho a Ústa pravdy. Tedy souhrnně Národní památník odposlechu. Už kdysi jsem si hledala, zda tyhle skalní reliéfy opravdu existují, ale úplně jsem je potom vypustila z hlavy. No a na dovolenou jsme jeli kolem, tak přišel manžel s nápadem, že se tam podíváme. Byla jsem ráda, já si už dávno nepamatovala, kde se ty reliéfy nachází.

Zatopené lomy, do jejichž skal jsou reliéfy vytesány, najdete u Lipnice nad Sázavou. Je tam krásná příroda a teda lidí jako na Václaváku. Docela mě to překvapilo. Je ale fakt, že se poblíž nachází hrad, takže návštěvníci potom zavítají určitě rovnou i k Památníku.

Cestou jsme se zastavili ještě v Pelhřimově. Prošli jsme si náměstí, které se mi moc líbilo. Působilo na mě tak nějak uklidňujícím dojmem. Manžel zašel do pekárny pro chleba a pečivo. No, jako správný chlap popadl, co mu přistálo na pultě, zaplatil a šel. Oboje bylo tvrdé. Je fakt, že v pekárně by asi člověk nečekal starý chleba, ale stalo se. Už jsme se tam nevraceli, rohlíky jsme pokřoupali a chleba holt koupili jinde nový.

V Pelhřimově jsem nakoukla i do kostela sv. Bartoloměje, jehož fotky vám ukážu v jiném článku, kostelů jsem totiž prošla více. Manžel ještě pořídil v pivovaru zásoby a pokračovali jsme dál.

Před cílem cesty jsme ještě stavěli v Kamenici nad Lipou. Chtěla jsem se podívat k zámku a do zahrad, ale byla tam určitá místa, kam nesměl pejsek, tak jsme to nakonec vzdali. Nakoukla jsem alespoň do místního kostela, také vám v pozdějších článcích ukážu fotky, manžel opět do pivovaru a už jsme frčeli směr Stříbřec, kde jsme měli být ubytovaní, a už tam na nás čekali naši kamarádi Věra s Denisem. Musím tedy říct, že shlédnout v jeden den dva otevřené kostely, se mi dlouho nepovedlo.

Večer jsme si jenom trošku prohlédli vesnici, kde jsme měli týden bydlet, a tím jsme den zakončili.

Další kostel :)

V neděli, jelikož hlásili počasí bez přeháněk, jsme vyrazili na kola. Já normálně nejezdím, ba doslova mám ke kolu odpor, ale nechala jsem se ukecat. Manžel pořídil na řídítka u svého kola brašnu na pejska, tak tam Keisy seděla jako v košíku. Jela poprvé, báli jsme se, aby nechtěla vyskakovat, samozřejmě byla připoutaná, ale i tak. Ale byla v pohodě, na rozdíl ode mě :))

Rybník Rožmberk

Tato fotka je od rybníku Svět

Prvně jsme se zastavili u rybníku Rožmberk. Pohled z hráze byl šílený, rybník vypadal, jako kdyby pojal ropnou skvrnu. Poté jsme pokračovali do Třeboně, kde jsme se zastavili na kafíčko. Potom jsme s kamarádkou pány, pejska a kola odložily v pivovaru a my jsme se šly projít kolem zámku. Na prohlídce jsme obě už kdysi byly, takže jsme si udělaly jen procházku po nádvoří a v parku. A potom jsme následovaly manžele do pivovaru. Když jsme měli odjíždět, zjistila jsem, že mám prázdné zadní kolo. Já prostě říkám, že já a kolo nejdeme dohromady. Manžel po chvíli zjistil, že jsem nepíchla, ale uvolnila se stará záplata na duši. A i když ji přilepil, nedržela. Naštěstí měl muž náhradní duši, i když jiný rozměr, kolo opravil a mohla jsem vyrazit. V pondělí potom koupil v Českých Budějovicích novou duši a pro jistotu i plášť a gelový potah na sedlo, abych se nemohla z dalšího cyklovýletu vymluvit. :)) 

Pohled na třeboňský pivovar... Jak tam vidíte ten kousek trávy, tak tam na poměrně velkém prostoru bývají mufloni. Ten den tam nebyli, ale viděli jsme je, když jsme ve čtvrtek jeli do Třeboně na oběd na kapří hranolky. Ale to jsem nefotila, jen jsme projížděli kolem, tak jsem nechtěla zastavovat. Byli by zabraní stejně dost zdálky.

Myslím, že pro dnešek by to stačilo a pokračovat budeme v dalším článku, s tím, že vám příspěvky z dovolené budu prokládat recenzemi přečtených knih. Mám jich tady pěknou hromádku.

A co vy, už jste byli na dovolené? Kam jste letos zavítali? Máte raději poznávací nebo válecí dovolenou? Koho dovča teprve čeká? Pochlubte se mi do komentářů.

Mějte se nádherně a užívejte si léta, které je možná letos trochu podivné, ale mně vyhovuje víc jak tropická vedra.

Šárka ♥