Krásnou neděli vám všem :)
Dnes vám přináším slíbené knižní recenze na přečtené knihy. Půjde o Schovávanou od Terezy Herzogové a Bronzové sny od Camilly Läckberg. První kniha je velmi příjemný román, jde o první díl stejnojmenné trilogie. Tedy alespoň myslím, že trilogie, každopádně jsou vydané tři knihy a jelikož jsem další dvě ještě nečetla, tak nevím, zda třetí díl je konečný.
Bronzové sny jsou posledním dílem trilogie Faye. Je to napínavé čtení a kdo by chtěl připomenout předcházející díly, tak první je Zlatá klec a druhý Stříbrná křídla. Jde o thrillery, řekla bych primárně určené ženám.
Šárka se mezitím seznamuje s bývalým profesorem z průmyslovky Ivanem Výtvarem, na jehož místo nastoupila. Ivan Výtvar je oblíbený spisovatel historických románů a rovněž s partou kamarádů provozují kapelu. A velice si rozumí s protivou Chroustem, se kterým dříve sdílel kabinet. Ivan Šárce velmi imponuje, je to charismatický, inteligentní, vzdělaný člověk a zároveň umělec a bohém. Rozhodně by do něj nikdo neřekl, že je čerstvým důchodcem. Sympatie postupem času přerůstají v lásku, i když se tomu oba z pochopitelných důvodů brání. Ivan o to víc, protože on je ten o více než třicet let starší a je mu jasné, že takový vztah nemůže mít dlouhého trvání, a nakonec se budou oba jen trápit. Jenže láska se zkrátka neptá a s rozumem má pramálo společného.
Schovávaná od Terezy Herzogové mě velmi mile překvapila. I když mě anotace zaujala, neměla jsem od knihy úplně vysoká očekávání. O to víc jsem si knihu užila. Bavilo mě umělecké i středoškolské prostředí. Užívala jsem si rozhovory mezi Ivanem a Šárkou a neskutečně jsem jim fandila. Ivan byl ohromný sympaťák a jeho charisma snad stříkalo i skrz knižní stránky. Někdy jsem měla doslova chuť se Šárkou na chvíli měnit. Z Chrousta se nakonec také vylíhl vcelku sympatický člověk, jen k tomu potřeboval dostat prostor.
Samozřejmě že vyplouvaly na povrch propastné rozdíly, které souvisely s věkem. Ivan už měl rád svůj klid a když se ponořil do psaní knihy, klidně několik dní nevnímal svět. A Šárka byla ta, která se musela přizpůsobovat. Je možné ustát takový vztah? Může to fungovat?
Autorka umí psát, umí skvěle psát, dokáže výborně vytvořit danou situaci, atmosféru a postavy vykreslit naprosto realisticky. Během celého čtení jsem měla pocit, že prožívám život s hlavními postavami. Bylo to tak sugestivní a tak krásné. Nic nebylo ploché, bylo to tak uvěřitelné, jako by nešlo jen o stránky knihy, ale skutečný život.
Do příběhu našich hlavních postav Tereza Herzogová také zakomponovala životní osudy Šárčiných rodičů, bratra, kamarádek, Ivanova syna, známých, Chrousta. Nenásilně se prolínaly a přinesly další dějové pohledy a leccos vysvětlily. Pro mě však byl zásadní vztah Ivana se Šárkou.
Asi se divíte, proč jsem nedala plné hodnocení, ale “pouze“ čtyři hvězdičky. Možná časem hodnocení upravím, jen si zatím nechávám prostor pro další dva díly. Co když budou ještě lepší?
Schovávanou určitě doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy ze života umělců, spisovatelů, učitelů. Kteří zas až tak neřeší, co by se nutně mělo a nemělo, a nechají se někdy unášet čistě jen city. Není to žádná červená knihovna, žádná prvoplánová romantika, to v žádném případě. Je to krásný příběh. A já už se těším, až si objednám pokračování a pustím se do něj.
HODNOCENÍ: ⭐️⭐️⭐️⭐️
Fayein bývalý manžel je mrtvý, nicméně naši hlavní hrdinku ohrožuje někdo další, možná ještě nebezpečnější, a sice vlastní otec. Člověk, který se jako otec nikdy nechoval, hodlá nyní vlastní dceru chladnokrevně připravit o život. Nejde po Faye sám, spřáhl se s velmi nebezpečnými lidmi. Faye nemá strach ani tak o sebe, jako o matku a dcerku, protože ví, že po nich otec půjde také. Bojí se rovněž o svou kosmetickou firmu Revenge, kterou od nuly vybudovala a výborně si na trhu vede. Faye spřádá plány, jak se otce zbavit a ochránit tak svou nejbližší rodinu i firmu. Samozřejmě na to není sama, oporu má v přítelkyních Alici, Ylvy a Kerstin. Může se na ně stoprocentně spolehnout, stojí po jejím boku od samotného počátku budování značky.
Jak s tím vším ale souvisí příběh Milenky, který začíná na počátku osmdesátých let v chorvatském Záhřebu a zdánlivě to vypadá, že s naší dějovou linkou nemůže mít nic společného?
Bronzové sny jsou třetím dílem série Faye, vyvrcholením po Zlaté kleci a Stříbrných křídlech. Faye jsem vždy moc fandila, přestože to rozhodně není typická kladná hlavní postava. Ale copak se jí člověk může divit, že se chová jak chová po tom, co si zažila? Vždy mě bavila ta její povaha, ta její houževnatost, zarputilost, píle, odvaha. Díky těmto povahovým rysům jsem ji od prvního dílu v podstatě obdivovala.
Odvaha a cílevědomost Faye samozřejmě neopouští ani v Bronzových snech. Ne všechno jí však vychází podle plánu a Faye se dokonce ocitá za mřížemi za smrt svého bývalého muže. Nebojte se, není to spoiler, tuto skutečnost se dozvíte už na prvních stránkách v prologu. Ale nevěřte, že by se Faye nechala zastrašit a upustila ze svých plánů ochránit rodinu před nemilosrdným zabijákem
Kniha byla opět skvělá, nicméně mě osobně ze všech těch tří zaujala nejméně. Možná je to i tím, že vyšla tak dlouho po těch dvou prvních a dost jsem si toho už nepamatovala.
Nesmím zapomenout zmínit také dějovou linku mladičké Chorvatky Milenky, která se začíná odvíjet na počátku osmdesátých let. Zpočátku jsem si říkala, o co jde, jak to může souviset s Faye, jak a kde se můžou dějové linky propojit. No propojilo se to logicky a smysluplně samozřejmě a musím říct, že mě tato část příběhu hodně bavila, i když dostala pochopitelně míň prostoru, než hlavní část s Faye.
Celou sérii můžu vřele doporučit. Pokud máte rádi nebo spíše asi rády silné a houževnaté ženské hlavní postavy, budou se vám knihy s Faye líbit, to vám zaručuji. A radím začít jednoznačně prvním dílem Zlatá klec, protože číst samostatně Bronzové sny by nemělo smysl.
HODNOCENÍ: ⭐️⭐️⭐️⭐️
Četli jste některou z knih? Má někdo z vás přečtené celé trilogie? Napište mi do komentářů. I to, zda by vás jedna nebo druhá kniha zaujala.
Mějte se moc krásně, užívejte si krásnou mrazivou neděli a já jdu pokračovat ve psaní. Rozhodla jsem se, že si dnes sepíšu alespoň tři články, protože jsem sama doma a nic jiného vlastně nemusím. Včera jsme měli na návštěvě naši rodinku z Prahy, tak jsem se pomazlila s Evelyn a mám docela i energii, se na něco vrhnout. Takže se vrhám na psaní.
Opatrujte se...
Šárka ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat