MŮJ KVĚTEN V KOSTCE

Krásný pátek všem :)

Přestože mám rozepsáno kosmetické spotřebováno, pustila jsem se teď ještě pro odreagování od popisků kosmetických produktů do shrnutí měsíce května, a publikuji ho dřív. Jdeme na to.

První květnový víkend jsme měli na návštěvě dceru s vnučkou. Udělaly jsme si ve třech výlet do Slatiňan na koníčky a do zámeckého parku.

Koníčci se vyhřívali na sluníčku a Evelínce se moc líbili. Takže jsme postáli u výběhů, aby si je mohla prohlédnout.

Potom jsme se vydaly na zámek. Na prohlídku jsme pochopitelně nešly, ale doporučuji, byli jsme s manželem před pár lety a zde můžete mrknout na článek, který jsem tady na blog publikovala.

Zaplatily jsme si tedy vstup do zámeckého parku. V tomto období nádherně kvetou rododendrony a azalky. Shodou okolností i v minulosti jsme zámek navštívili v době kvetení rododendronů. Park jsme si teda prošly, nafotily jsme si pěkné fotečky a byl to krásný sobotní výlet.

Druhý květnový víkend jsem trávila naopak já v Praze. Šly jsme v sobotu s Natálkou do divadla Broadway na muzikál Andělé. Bylo to nádherné představení se známými písničkami z devadesátek. Upřímně jsem se toho trochu bála, když jsem si přečetla obsah, ale bylo to super. Největší pecka byla píseň Země vzdálená, kterou všichni jistě znáte v podání Kamila Střihavky. V muzikálu ji zazpívala Pavlína Ďuriačová a teda musím říct, ten hlas, měla jsem pocit, že se zboří divadlo. To byla síla, husí kůži mám pokaždé, když si na to vzpomenu.

Lidé si užívají stále ještě čerstvé svobody. Svým strážným andělům, kteří už po staletí provozují agenturu, ale přidělávají svobodní lidé vrásky. Když je člověk svobodný, dělá totiž hodně kravin. Šéf agentury andělů Gabriel, který dokáže vidět do budoucnosti, má strach, kam to všechno spěje. Ví, že to nejhorší teprve přijde. Z Baham se totiž do země vrací obávaný vekslák Petr Průša. A jeho ambice jsou ty nejvyšší. A v čele republiky by neměl stát vekslák. Gabriel se svým týmem andělů ho ale stejně musí strážit a dbát, aby se mu nic nestalo, přestože si o něm myslí své. Anděl strážný je od toho, aby strážil lidi, a ne od toho, aby hodnotil, jací lidé jsou. Ale platí to vždycky? Nejsou přece jen případy, kdy jde o všechno a anděl musí vzít osud do svých křídel...?

Jinak teda nevím, co se to děje, ale před dvěma lety jsme byli také na Broadwayi a na konci představení zkolabovala paní, odvezla ji záchranka. Tentokrát někdo zkolaboval hned na úplném začátku. Je pravda, že tam bylo hodně teplo až nedýchatelno, hlavně zpočátku, asi než si člověk přivykl. Ale muzikál byl skvělý, naprostá spokojenost.

Natálka mě navíc moc překvapila, protože už v sobotu mi k nim přišla objednaná kytička a sladkosti k nedělnímu Dni maminek. Strašně mě to potěšilo, kytice byla překrásná, lilie se postupně všechny rozvily. Nádhera... ♥

Při nedělní procházce Prosekem s malou, jsem si opět musela vyfotit místní kveteníčko. 

Jinak u nás doma v té době už od začátku týdne probíhala přeměna ložnice. Manžel maloval, koupili jsme novou postel, světlo, garnýž, protože chci konečně záclonu. Muselo se před malováním i škrábat, takže radost veliká. Až bude úplně hotovo, sháním ještě noční stolky a pár drobností, tak vám určitě výsledek ráda ukážu.

Jinak malá změna proběhla i v obýváku, také vám časem ukážu a hodláme ještě letos nechat předělat kuchyň, koupelnu a WC. To už bude pořádný zásah a trochu z toho mám strach. Nemám tyhle óbr předělávací akce ráda, ale půjdeme do toho po dovolené. 

Předposlední víkend v květnu jsme hlídali Evelínku. Trénovali jsme na hlídání v červnu, kdy mladí měli víkend strávit na svatbě. Takže jsme zkoušeli, zda už s námi Evelínka dokáže strávit noc. Dcera přes den sice ještě kojí, ale Evelínka i pěkně papá, takže to šlo úplně pěkně i bez mlíčka. Samozřejmě jsme si naplánovali výlet a navštívili jsme zámek Častolovice. Zamířili jsme tam kvůli zvěřinci, protože to jsme měli jistotu, že se bude Evelínce líbit. A líbilo. Krmili jsme kozičky a lamy. Prošli jsme si park a poseděli chvilku v kavárně. Cestu tam i zpátky v autě nám Evelínka spinkala, takže opravdu ukázkový výlet. 

V parku to krásně kvetlo.

Po návratu domů a svačince jsme ještě vyrazili na procházku, stavili se i na hřbitově za mými rodiči, na chvilku na hřiště na písku a pohoupat na houpačce. Noc s námi Evelínka zvládla, nesmutnila ani ve dne, ani v noci. Když se probudila a plakala, uhoupala jsem ji a spinkalo se dál. Je to šikulka. Jen teda nemá ráda postýlku, musela spinkat nalepená na mě. Což ale mně vůbec nevadilo, naopak, byl nádherný pocit, mít toho skřítečka malého tak blízko u sebe.

V posledním květnovém týdnu jsme jeden s kamarádkami vyrazily vlakem na výlet do Litomyšle. Prošly jsme si město, zašly si na oběd a na kávičku a celkově to byl moc krásně strávený den. Moc jsem nefotila, i když hodně k tomu lákaly i úžasné obchůdky v podloubích. Třeba někdy příště. Bohužel jsem se nedostali do zahrad zámku, probíhaly tam nějaké stavební práce. Na kolážích můžete vidět Smetanův dům, piaristický kostel Nalezení svatého Kříže, Klášterní zahrady, kostel Povýšení svatého Kříže v Klášterních zahradách nebo třeba pomník Aloise Jiráska.

Na oběd moc doporučuji Restauraci u Kolji. Velmi jsme si tam pochutnali. Na kafíčku jsme zašly do Chocco Caffé a také super.

V květnu jsem rovněž byla na své první Literární terapii, ale to si nechám do samostatného článku spolu s červnovou terapií. 

Měsíc jsme zakončili výletem do Prahy, tentokrát ne za rodinkou, ale na pozdní oběd do argentinské restaurace, do níž jsme dostali poukaz od dcery k vánocům. Samozřejmě jsme si s manželem prošli notoricky známá pražská místa. Tento výlet publikuji také samostatně, protože dnešní článek je už dost dlouhý a nechci vás zasypat desítkami fotek.

Doufám, že se vám příspěvek líbil, budu se těšit na vaše komentáře. Mějte se nádherně a užívejte léto.

Šárka ♥