pátek 13. dubna 2018

Nestíhám nic, nestíhám nic...

... A to jako vážně...


Zdravím vás, moji milí čtenáři :)

Poslední dobou mám pocit, že mi nějak ujíždí vlak. Tím nemyslím, že bych řešila stárnutí či nějaké vyhoření, ale prostě vůbec nic nestíhám, všechno se kolem mě míhá a já jen koukám jak na míček na tenisovém hřišti. V noci špatně spím, tudíž potom dospávám ráno a hned je znát, když vstanete o půl osmé nebo o půl desáté. Navíc mám pocit, že jsem totálně zpomalená. Nemám pocit jarní únavy, ale jsem vážně nějaká zbržděná. Chtěla jsem nakoupit kytičky do truhlíků, nemám. Chtěla jsem dovybalit pár posledních krabic, nevybalila. O víkendu, když bylo nádherně, raději jsme jeli na výlet, šli na procházku, zkoukli filmy, protože teď budu mít pracovní víkend. Takže jsem vlastně krom toho povyražení neudělala nic. Mám tolik plánů na články, tolik fotek, nestíhám psát.

Včera jsem měla v plánu připravit si nějaké články, protože jsem teď vkládala jen na knižní blog a i tam se zpožděním, ale opět člověk mínil, život měnil. Vyrazily jsme s Kejsinkou na procházku a volal manžel, že měla dcera bouračku. V tu chvíli se se mnou snad zatočil celý svět a zastavilo se srdce. Naštěstí a díky Bohu se nikomu nic nestalo. Dcerka jela po hlavní a z vedlejší ulice jí tam vlítnul mlaďoch, neregistroval stopku, nic. Ještě prý po ní řval, co dělá. Zadupla to, strhla volant, ale srážce se prostě nedalo zabránit, nebylo kam se uhnout, protože u chodníku parkovala auta. Bože, ještě jednou díky, že to odnesly jen blatníky a světlo. Stalo se to už kousek od domu, tak jsem tam mazala, přijeli i hochovi rodiče a řešili jsme papíry pro pojišťovnu. No a měli byste ještě do večera na něco náladu? Dcerka má dnes asi zpětně nervy, průjem, nespala. Doufám, že se nebude potom bát sednout za volant.


Ale dobře to všechno dopadlo, pořád si opakuji. Ale na těch silnicích je to vážně nevyzpytatelné. Můžete jet opatrně, jak vám tam někdo vlítne, neuděláte nic. 

Tak snad příští týden se můžete těšit na články. Určitě vyjdou pravidelné dny všední i sváteční, článek o českých filmech, které jem zkoukla, mám spoustu fotografií kytiček, takže určitě něco připravím, snad měsíc mám rozepsaný článek k bytečku, ale myslím, že ho úplně přepracuju, jelikož jsem spoustu věcí přehodnotila.


Zachovejte mi tedy přízeň a určitě se dočkáte :)

Vaše Šárka ♥

4 komentáře:

  1. Milá Šárko, mám to nějak podobně. Každý den na cestách, když přijedu, občas něco uvařím, poklidím, kouknu na blogy a usínám. Nestíhám psát, nestíhám číst, nevím, kde dřív začít na zahrádce a tak mám velkou rozpracovanost. Všude něco pomalu dodělávám, ale zrychlit se mi také nedaří. Dnes chci doplet jahody, zítra musíme ostříhat túje, které už po několikáté odkládáme. Stále je co dělat. A teď jdu vařit oběd. :o)
    Měj krásný víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, je ten život jeden velký fofr, viď. A ty navíc stále za volantem. Taky mě docela mrzí, že nemám tolik času na milované knihy, kolik bych chtěla, ale tak jednou ten čas bude a knížky na nás v policích počkají :)
      Měj se krásně, Dášo a užij si víkend :)

      Vymazat
  2. Milá Šári občas nám to tak připadá,ale neboj vše se zklidní a budeš zase v pohodě 😉.. Já jsem to měla do nedávna podobné,ale už je zase pohoda. Baterky si dobíjím na zahradě a dům je vzhůru nohama..Tak nevím... 😉
    Měj se moc krásně,a hlavně klídek 😉,paa ❤❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, Zdeničko, klídek a nohy v teple, to máš pravdu a te´d už i to teplíčko máme :)
      Měj se krásně ♥

      Vymazat