ČESKÉ FILMY MĚ BAVÍ #13 ...a dvě divadelní představení na závěr

Krásné úterní odpoledne :)

Dlouho jsem nepřidávala tipy na české filmy, takže dnes to napravím. Já tedy nezmiňuji v této rubrice jen filmy, ze kterých jsem byla vyloženě nadšená, ale i kousky, které byly za mě průměrné a oslovily mě méně. Aby si z toho každý mohl vzít, co mu bude vyhovovat, na co se podívá, anebo čemu se vyhne. Každému z nás se samozřejmě může líbit něco jiného. Brzy vyjde další pokračování, protože těch filmů mám do jednoho článku hodně. Jdeme na to... 

V DOBRÉM I ZLÉM (2024)

režie: Marta Ferencová

Láska, radost, vzrušení, vášeň, sex. To všechno Evženovi a Anně po patnácti letech manželství dávno uteklo mezi prsty. Jejich sousedé mají opačný "problém". Tomáš a Laura jsou plní života, krásní, vášniví a hlasití. Jejich bujaré hrátky nahoře nejde neslyšet. Evženovi to leze na nervy, ale v Anně se probouzí dlouho potlačovaný zájem. Pozvání na návštěvu se postupně zvrhává nečekaným směrem a odkrývá jedno tajemství za druhým. Dojde dříve na rozvod nebo nové erotické zkušenosti?

Na tomto filmu jsem byla v lednu s kamarádkou. Neočekávejte od toho nic jiného než oddechovku. Zasmály jsme se, pár dobrých hlášek proběhlo. Ale někdo psal na filmové databázi, že by si to dovedl představit spíš jako divadelní představení a musím s tím souhlasit. 

VÝJIMEČNÝ STAV (2024)

režie: Jan Hřebejk

Rozhlasový zpravodaj na Blízkém východě Karel Beran přijíždí na základě anonymu na otočku soukromě do Prahy. V Kamburu, který neprofesionálně opustil, však právě ve stejnou chvíli vypuká revoluce. Dostát povinnosti reportéra donutí zkušeného profesionála k mystifikačním reportážím, kdy vřavu arabské revoluce simuluje na kuchyňských spotřebičích ve vinohradském bytě. Rozkročen mezi řešením osobního problému a povinností zpravodajsky informovat posluchače se však chytne do vlastní pasti. Když se na základě vysoce sledovaných příspěvků rozhodně Český rozhlas poslat za zpravodajem podpůrný tým, ocitne se před neřešitelnou volbou: buď se přizná k mediálnímu podvodu, nebo musí předstírat vlastní smrt.

Mám ráda Ondřeje Vetchého, proto jsme s manželem na film šli. Opět oddechovka, nečekat od toho nic s přesahem. Zasmáli jsme se, hlavně u jedné scény, kdy Táňa Dyková vedla monolog směrem k Ondřejovi. Docela by mě zajímalo, na kolik pokusů to natočili, protože kino řvalo smíchy a myslím, že musel být oříšek, tohle ze sebe vychrlit.

PŘIŠLA V NOCI (2023)

režie: Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar

Když si pár třicátníků pustí přes práh matku jednoho z nich, netuší, že se právě ocitl v komorním očistci. Poklidný život se pomalu mění v chaotické trosky. Pěstěná šedesátnice Valerie je energická diva, která si krok za krokem podmaňuje nejen prostor bytu, ale i mysl jeho obyvatel. Plíživá domácí invaze nabírá na síle, jistoty se otřásají, hranice soukromí bortí. Mají matky a tchýně vždycky pravdu? Myslí to s námi dobře? A nejsou někdy právě proto těmi největšími monstry?

Film Přišla v noci Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara na tenké hraně černého humoru a home invasion hororu rozvíjí situaci, kterou v různých obměnách zažil každý z nás.

Na tenhle film jsem se moc těšila a nakonec jsem byla ráda, že jsme na něj nešli do kina. Byla jsem zklamaná. Neříkám, že Simona Peková nezahrála svoji roli skvěle, to rozhodně ano. Mít takovou tchýni, asi by mě kleplo nebo bych skončila v blázinci. Ale prostě mi to nesedlo, občas, hlavně ke konci, jsem absolutně nerozuměla chování postav. Nám se to zkrátka moc nelíbilo a podruhé už bych si to nepustila.

SLADKÝ ŽIVOT (2024)

režie: Tomáš Hoffman

Hokejový reprezentant Rosťa Beran (Vladimír Polívka) je borec každým coulem. Žije v luxusním bytě, má rychlé auto a spoustu mladých milenek v duchu hesla: Nad třicet let neberu! Peníze a titul mistra světa mu dávají báječný pocit nedotknutelnosti a nadřazenosti. Ale nic netrvá věčně… Nečekaný kolaps v posteli s krásnou blondýnou udělá za Rosťovou bohorovnou pohodou tlustou EKG čáru. Transplantaci jeho nového srdce povede přísná lékařka Magda (Petra Hřebíčková), se kterou kdysi strávil jedinou noc a už se jí nikdy neozval. Dluhy z rozmařilého života navíc Rosťu připraví o poslední korunu a jediné, co mu ze slavného života zbude, je medaile mistra světa, kterou pro něj zachrání bývalý manažer a kamarád (Vojtěch Kotek). Rosťa v sobě musí najít novou životní energii, optimismus a odvahu začít znovu od nuly. Pomáhá mu především Jindřich (Jan Cina), seriózní a zodpovědný chlapík, který sám vychovává šestiletou dcerku, má zlaté srdce a i když Rosťu nejdřív upřímně nesnáší, brzy se z nich stanou nejlepší přátelé. Rosťa s překvapením zjišťuje, že život obyčejných smrtelníků může být stejně nádherný a jedinečný, jako láska k té pravé ženě nad třicet.

Opět jedna oddechovka, do které se tak nějak prolíná vážnější téma, aby srovnalo do latě naši hlavní postavu Vladimíra Polívku. Bylo to celkem milé, ale podruhé bych to už asi vidět nemusela.

NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY (2023)

režie: Braňo Mišík

Příběh Nikdy neříkej nikdy ukáže, že všechno zlé opravdu může být pro něco dobré. Hlavní postavy Naďa a Petr se se svými partnery právě rozvádí. Petrova manželka je lékařkou na misích v Africe a jejich vztah trpí dlouhým odloučením, z Nadina muže se vyklubal záletník, který se občas zamiluje do někoho mladšího. Naďa a Petr do sebe nejprve lehce vrazí autem a díky tomu na sebe začnou narážet i dále v životě. Z jejich rozvíjejícího se vztahu se pak stane bláznivá jízda dvou neúplných rodin, která bude výzvou nejen pro ně, ale i pro jejich blízké... protože všechno se může stát.

Nikdy neříkej nikdy jsem viděla asi už třikrát a jo, tohle se mi líbilo. příběh ze života, jak humorné a vtipné situace, tak i závažnější pasáže, oblíbení herci. Určitě si to někdy ještě pustím znovu.

A na samotný závěr vám zmíním dvě představení, na kterých jsem byla u nás v Přelouči teď v únoru. 

Nejdříve jsme byly s kamarádkou na Kafi u Osmanyho. 

Jak už název vypovídá, jde o vyprávění historek známého návrháře Osmanyho Laffity. Jde o příběhy ze života Osmanyho, představení moderovala Eva Decastelo. Nemůžu říct, že bych byla nadšená, ale ani vysloveně zklamaná. Osmanyho Laffitu známe všichni z televize, je vtipný, o tom žádná. Kromě návrháře Laffity a Evy Decastelo vystupovala ještě sympatická zpěvačka. Čekala jsem od toho ale trochu víc. Jestli jste taky někdo byl na Kafi u Osmanyho, jak se vám to líbilo?

Druhé představení, na kterém jsem s kamarádkou byla, je Všechno je dovoleno.

Mladý pár plánuje svatbu. Schází už jen to, aby se poznali rodiče. A dovolená v Chorvatsku je k tomu přímo stvořená.

Dva manželské páry, které se vzájemně neznají, čeká společná rodinná dovolená v Chorvatsku. Proč rodinná? Protože syn prvního páru se rozhodl vzít si dceru druhého páru, a tak je načase, aby se jejich rodiče vzájemně seznámili. Snoubenci se rozhodli pro neutrální půdu jednoho ze vzdálených chorvatských ostrovů, kde jim na týden pronajali nádherný bungalov. Představa hladkého a nekonfliktního seznámení rodičovských párů však vezme rychle za své. Z jadranské idylky se rázem stává balkánské peklo a z laskavých rodičů jsou z ničeho nic novodobí Montekové a Kapuleti, kteří jsou připraveni udělat všechno proto, aby ke svatbě jejich potomků nikdy nedošlo.

Tohle byla pecka, hodinu a půl jsme se smáli, jedna vtipná hláška za druhou, prostě super. Skvělá Michaela Kuklová, Ivo Šmoldas, Miluše Bittnerová a Miroslav Šimůnek. Klidně bych mohla jít někdy ještě jednou. 

A co vy? Na čem jste byli naposledy v kině nebo v divadle? 

Mějte se krásně...

Šárka ♥